Bývalá textilka Triola

U železničního přejezdu na okraji města zůstává blízko říčky stará opuštěná budova. Kdysi v ní šičky šily dámské prádlo a byla součástí desítek výroben. Dnes je opuštěná a zatopená.

Průzkum

Do města jsme přijeli po 15 km dlouhé cestě v lesích. Taková klikatící se okreska. Zábava řídit. Ve městě je ale zamračeno a šero zhruba hodinku před západem slunce a taková trochu mlha. Depka!

Hlavní vchod je zavřený, ale stačí textilku obejít a už vidíte kudy dovnitř. První kroky už ale naznačují jeden z podstatných problémů budovy. Voda. Dostat se dovnitř znamená přeskakovat jak žába po suchých částech země. Jsou tam, ale musí se koukat kde 🙂 Dovnitř se dostáváme v prvním patře. Všude se rozléhá zvuk potoka pod budovou. Už po pár krocích víme, že stojíme na podstatném problému. Celý dům je podmočený a hladina vody je tak 5 centimetrů pod podlahou. Další opatrné kroky nás vedou k první zastávce – stará strojovna s pecí, kotlem a pár desítek kil černého uhlí. Celé podmáčené. Je tam několik čísel vody. A dále to pokračuje stejně. Než se dostanete ke výtahu a schodům do vyšších pater, tak musíme přejít přes chodbu s podmáčenou tak, že beton popraskal na malé kousky, po kterých jsme skákali jak po ledových krách plujících na vodě. Opatrně, ale nakonec jsme „dohopsali“ ke schodům.

Místnosti ve vyšších patrech jsou prázdné. V podstatě nikde nic, až na pár maličkostí. Už není moc co zkoumat. Zbyly jen holé stěny, zelené dřevěné předěly a nádherné stropy. Moje nejoblíbenější část je bílá místnost se zelenými dveřmi – mrkněte na ni na fotkách.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *