Záložní nemocnice

Měla fungovat jen při ohrožení, pandemii, nebo když by bylo potřeba rychle uzdravovat více lidí, než by zvládly okolní nemocnice. Dnes je zchátralá a nikdo ji už minimálně 4 roky nechce koupit. Ideál na nedělní polední průzkum.

Nemocnice si všimne každý, kdo jede autem skrz obec. Jedete si pěkně po okresce, překonáte horizont a na úpatí svahu, mezi novými baráky a paneláky, sedí stará šedá nemocnice. Je tam jako pěst na oko už od 80. let. Docela velká  pěst na oko – 3 křídla, hlavní křídlo má 5 pater a sklep, pár okolních menších budov a nádrž na vodu. Její úkol byl jasný – záložní nemocnice a sklad na léky a zdravotnický materiál. Dnes už tam toho z vybavení moc není, přesto je tam ale dost věcí k vidění. Město ji dlouhodobě nechce převzít od nemocnice – proč taky, to místo je v hrozném stavu. Do jednoho křídla hodně zatéká a v podstatě od 90. let místo pouze chátrá. Nemocnice navíc není zadarmo a její rekonstrukce by byla drahá. V roce 2013 se prodávala za minimálně 16 milionů včetně pozemků. Nikdo ji nechtěl.

Dostat se tam plotem zvládla i těhulka. Okoukli jsme okolí a malé budovy za nemocnicí. V podstatě prázdné, ale hned za nemocnicí je staré Volvo (?). První zajímavá věc. Vzadu se dá dostat do spodního patra, tam je jen pár motorů vzduchotechniky a nějaké technické zázemí. Ale to nejlepší nás teprve čekalo. Dovnitř hlavním vchodem, sklo už bylo vybité, takže nebylo třeba zkoušet jiné možnosti (třeba přes střechu – kterou to také jde).

Recepce

Po „příjmu“ jsme nejprve prošli menší křídlo, kde bylo něco jako byt hlídače se zelenou sedačkou a gepardem na plakátu na zdi – zjevně už dlouho opuštěný obývák. V ostatních patrech třípatrového křídla jsou na jedné straně velké pokoje a na druhé menší pokoje se záchody a sprchami. Moc věcí tu nezůstalo. Nejzajímavější to bylo až v posledním patře. Jsou tu 2 zajímavé místnosti – starý archív (krabice s papíry a kancelář). V archívu je fůra dokumentů, které jsou klasifikované jako Tajné – seznamy léků a vybavení. Je tam několik Tajných složek. To nás na pár minut zabavilo. Další je ale ještě zajímavější – kancelář jednoho z místních zaměstnanců a asi i jeho manželky. Pár stolů s dokumenty – jako žádanky, smlouvy, platové výměry, dokonce i sbírka básniček, kterou si tu pan Libor psal do notýsku. Skvělé místo se spoustou příběhů lidí. Tohle mě bavilo hodně, ale ještě mám před sebou 2 budovy. Jdeme na ně.

Na sál

Místo, kam nechceš. Temnou chodbou kolem výtahů. Jeden je spadlý do šachty – to té ponurosti solidně přidá! Všude jde slyšet kapky vody padající ze stropu i když už pár dní nepršelo. Z těch zvuků jde strach – tady nechci nikoho potkat. Vzduch rychle chladne, za pár kroků už mi jde pára od úst. Omylem šlápnu na střepy – další zvuky, které se teď vůbec nehodí. Pšššt. Tady fakt nechci nikoho potkat. Depka, strach, adrenalin. Jdeme dál. Ve vzduchu už je cítit „pach nemocnice“.  Fotím vodu kapradí a mech na zdech, sekačku. Cvak, cvak..  „Nemůžeš si ten foťák ztišit?“ „Ne, je to zrcadlovka, ta to dělá.“ Slyšíme zvuk někde vzadu – něco, co není kapka vody padající na staré kachličky. Pššt. Stojíme. Minutu, dvě. Tři. Můžeme, nic to nebylo, jdeme dál. Největší depka nás teprve čeká. Nějaký vtipálek si tady naaranžoval berli, židli a opasek pověšený na hák na stropě. To bylo moc. Chvíli to fotím, ale raději jdeme dál, stejně už mě štve ten pach dezinfekce a temnost tohoto místa.

Hlavní křídlo

Má 5 pater. Všechna jsou skoro stejná a docela splývají – až tak, že sám nevím, ve kterém patře byla místnost se starými nosítky. Podle fotek toho místa z minulých let jich tady bývávalo podstatně více. No jo, no. Všechna ostatní patra jsou ale v podstatě stejná – lůžková část nemocnice – na tom není moc co vymyslet. Nábytek v podstatě zmizel, zbylo jen pár regálů a sem tam židle. Nahoře je strojovna výtahů a z ní se dá dostat ven na střechu a pak až nahoru ke komínu. Krásný výhled.

Sklep

Jdeme dolů. U schodů nás čeká další aranžmá některého z předchozích návštěvníků – starý kočárek přímo pod schody. Brr.. Navíc se zintenzivňuje nemocniční smrad, je tu tma (a světlo jsem nechal v autě) a zase zima. Všude je plno dřevěných beden – tohle je zlatý důl pro průzkumníky. Sem tam nějaké ampule s léky, barva, skleněné bažanty (?), spousta dokumentů, stavební materiály, mazec.

Tady se určitě ještě vydám, chybí mi prozkoumat kotelnu a se světlem se bude lépe prozkoumávat sklep. Boží odpoledne.

 

 

1 Comment

  1. Ahoj! Zítra bychom tam s přítelem chtěli jít, mám to pro něj jako překvapení, ale bojím se, jestli se tam půjde dostat (plot, dveře atd.). Nevíš, prosím, aktuální situaci se vstupem? Děkuji!
    J.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *